Žert
Dnes jsme večeřeli ve společnosti. Nešlo jinak. Arlene, spolu s několika dalšími šťastlivci, obdržela pozvání od těch, jimž se neodmítá. „A nezapomeňte přivést své lepší polovičky, cha cha cha.“
Samozřejmě, že jsme se kvůli tomu pohádali. Vlastně ne. Už se ani nehádáme. Spíš jakási apatická rozmrzelost, jež nás obklopuje, na okamžik zesílila. Já jsem jít nechtěl a Arlene mě s sebou vzít nechtěla. A proto byla podrážděná. Prosit se mě o něco, o co sama nestojí. A já jí to nijak neulehčil. Naopak. Vzdychal jsem, tvářil se sveřepě, kroutil očima a mručel si pro sebe (ale tak aby má slova dokázala pochytit) nepěkné poznámky. Dokonce jsem si vzpomněl na dávné hodiny občanské výchovy a přidal několik postřehů o vykořisťování pracovní síly. I k tomu Ježíši jsem se obrátil. (Ač z větší části nevěřící, v Bibli nacházím mnoho zajímavého. Samozřejmě si z textu vybírám pouze to, co se mi hodí. Ale nedělají to tak všichni?) „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku,“ hučel jsem zvláště spokojeně, neboť ti úžasní lidé s kterými jsme hodlali večeřet, ti šťastní lidé, jež obyčejní smrtelníci jako já a vy obdivují, tajně jim závidí a v skrytu duše doufají, že se jednou budou mít jako oni, tak ti skvělí lidé zasvětili své životy penězům; vydělávají peníze pro firmu, pro akcionáře, a zejména pro sebe, své manželky a své děti. A v neděli berou tyto děti a manželky do nově zbudovaných kostelů na nově zbudovaných předměstích. Neb tak se patří. Ne nadarmo je na každé bankovce, na každé minci sdělení V Boha věříme.
A dnes tito lidé vezmou Arlene a mě na večeři. „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi...“
„Nemůžeš s tím přestat?“
„Proč?“ otázal jsem se nevinně. „Přece jim nemůžou vadit citáty z Bible? Nebo snad ano?“
„Nemůžeme aspoň jednou jít někam v klidu? Užít si večer jako ostatní? Kdy jsme naposled spolu někde byli?“
Dobrá. Zkusím to.
Večeře probíhala přesně podle očekávání. Představení firmy hovořili a jejich přítomností vyznamenaní zaměstnanci spořádaně přizvukovali. Mluvilo se o byznysu. Když představení probrali veškeré své nedávné úspěchy, když se blýskly svou rozhodností a svou předvídavostí, díky níž firma tak prosperuje, když shovívavě zmínili záslužnou mravenčí práci zde přítomných zaměstnanců, bez nichž by jejich grandiózní vize nemohly být uskutečněny, dali prostor svým lepším polovičkám. Počalo se tudíž hovořit o Ježíši. Manželky představených byly Ježíšem zcela uneseny a na jeho počest založily, tak jak je tu dobrým zvykem, biblický kroužek. Každé pondělní ráno po té, co jejich děti z domova vyzvedne žlutý školní autobus, v nedaleké kavárně nad papírovým kelímkem kávy podle pokynů, jež našli na internetu, studují Ježíšova slova. A nyní se s námi o ovoce svého studia rozhodly podělit. A já musel mlčet. Jak nespravedlivé. Hořce jsem srkal vína a snažil se nemyslet. Těch citátů, jež bych s nimi mohl sdílet!
Manželky tlachaly povzbuzovány přezíravou chválou svých manželů. Od Ježíše se debata stočila ke steaku (jenž byl k všeobecné spokojenosti značně krvavý) a nakonec se počalo vtipkovat.
Pil jsem, zatímco se ostatní bavili.
Naneštěstí nejsem na víno příliš zvyklý. Vyrostl jsem na pivu. Po už nevím kolikáté sklenici jsem si tak také vzpomněl na vtip. Jistě ho znáte. Vtip z prvního stupně základní školy o tom, jak poloslepý vede slepého lesem. Tuším, že jdou k babičce.
Po další sklenici jsem se rozhodl o tento vtip se společností podělit.
„Poloslepý a slepý kráčejí lesem,“ začal jsem.
Přítomní ztichli a Arlene mě kopla do holeně.
Nevnímal jsem ji.
„...když tu mu větev vyšlehne jediné zdravé oko,“ rozkládal jsem dál.
Kdosi si odkašlal.
Ale já nepřestal.
„,Tak jsme došli,‘ řekne pololepý. A slepý odpoví: ,Nazdar babi.‘“
Ticho.
A odsuzující pohledy. Snad to v angličtině tak nevyzní.
Arlene mě ještě jednou kopla do holeně, ostatní se ode mě odvrátili. Dělat si legraci z tělesně postižených. To může jen barbar z Východní Evropy.
„A jak se daří dceři?“ snažila se Arlene zachránit situaci. „Tuším, že letos bude promovat...“
Celou cestu domů na mě nepromluvila. Teprve když taxi (jež laskavě zaplatila firma) zastavilo před domem, odevzdaně pronesla: „Jseš vůbec normální? Na firemní večeři vtipkovat o nevidomých.“
Sdělil jsem jí, že normální nejsem, a usadil se na židli.
Jakub Dajč
Město v plamenech
Dým a sirény. Hlasité rány, jež znějí jako výstřely. Chaos a strach. Slunce nad Minneapolisem dávno zapadlo, nikdo však nejde spát. Ani já.
Jakub Dajč
Velikonoční bitva
Probudil jsem se do krásného rána – koronavirus a blizard. Na Velikonoce! Ježišikriste, povzdychl jsem hořce a zahleděl se z okna. Místo modré oblohy šedá deka. A sníh. Co si za takového rána počít? Laškovně jsem se dotkl ženy.
Jakub Dajč
Sportem ku nemoci a pivem ku zdraví
Tak i v tom našem státě vyhlásil guvernér zákaz vycházení. Samozřejmě, že ne zcela úplný. Existuje celá řada výjimek, kupříkladu je dovoleno sportovat či si jít koupit pivo.
Jakub Dajč
Plaváčci
Lyžníci v Itálii dávno dolyžovali, ale plaváčci tady v Americe dál vesele plavou koronaviru navzdory. Jsou přece jarní prázdniny.
Jakub Dajč
Bitva o toaleťák
Amerika – země neomezených možností, avšak omezeného množství toaletního papíru. Jeden z mnoha symptomů koronaviru.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 42
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 702x
aneb
Amerika
Momentky ze současné Ameriky. Některé příhody by se mohly udát všude a některé pouze tady.